BMW 3 E21. První prémiový sedan ve střední třídě

01.11.2020

První trojkové BMW bylo veřejnosti poprvé představeno na Olympijském stadionu v Mnichově v červenci 1975. Kompaktní model tehdy nahradil úspěšnou řadu 2002, často označovanou jako "Neue Klasse". Dvoudveřové sedany byly nejprve poháněny čtyřválcovými zážehovými motory, od roku 1977 pak přibyly šestiválce. V roce 1978 byl elegantní dvoudveřový sedan doplněn otevřenou verzí, kterou pro BMW vyráběla firma Baur. První generace byla nahrazena v roce 1982 neméně úspěšnou sérií E30.

První prémiovka v nově definující se střední třídě

O nástupci pomalu stárnoucího modelu 2002 rozhodlo BMW pod vedením svého majoritního akcionáře (51 %) Herberta Quandta. Směr designu modelu E21 určil Paul Bracq, který byl ředitelem designu BMW v letech 1970 až 1974. Bavorská prémiová automobilka byla první, která vstoupila do nově se definující střední třídy automobilů. Mercedes se k tomu odhodlal až po nějakých sedmi letech a Audi v té době po prémiové třídě zatím jen pošilhávalo.

Tvary nového vozu se inspirovaly aktuálně vyráběnou pětkovou řadou modelu E12. Dominantním symbolem, i na menším modelu, byly výrazné ledviny, výrazně vystupující z mřížky chladiče. Originální novinkou byly přední blinkry poprvé umístěné vedle hlavních světlometů. Stejně jako další modely BMW měla i nová trojka tzv. Hofmeisterův zalomený C sloupek, dodnes tak typický pro mnichovské vozy. "É dvacet jednička" byla institucí Design Museum London označena jako jeden z padesáti automobilů, které změnily svět. Přesto BMW jednu skvrnku na jinak dokonalém vzhledu řešilo. Byla to výtka na zadní partii, která se některým zdála poněkud zvláštní, a tak byl mezi světla přidán dnes již typický černý výlisek plastu.

Za atraktivním designem karoserie nepokulhával ani interiér. Dokonce se mohl pochlubit průlomovou novinkou, palubní deskou nakloněnou směrem k řidiči. Z toho je názorně vidět, kdo byl pro mnichovské inženýry v autě inspirací a nejdůležitějším členem posádky. Tento prvek nacházel uplatnění následně i v dalších generacích. Z důvodu bezpečnosti byly hrany a ovládací prvky interiéru zaobleny a měkčeny. Středová část palubní konzole byla vybavena nejdříve posuvnými ovladači topení, později v roce 1979 byla v rámci modernizace osazena modernějšími otočnými.

Počáteční modely, se kterými první trojková řada vyrazila na silnice, disponovaly čtyřválcovými motory. Již ty poskytovali 1 020 kg lehkému sedanu zcela dostatečnou dynamiku. Kompaktní vůz je je i v dnešní době s jakýmkoliv z nich hbitý a obratný. Rozpohybovaly ho na maximálních 160 až 180 km/hod. Vrcholem motorizace byla 320i s výkonem 92 kW/125 k. V roce 1977 byla trojka posílena o šestiválcové motory, jejichž výkon byl navíc podtržen skvělým zvukem. Sebelepší motorizace by samozřejmě byla k ničemu, kdyby nebyla podpořena skvělými jízdními vlastnostmi. Řízení je čitelné a přední kola zatáčejí, tam kam chcete jako na povel. Šestiválcové modely od těch čtyřválcových lehce rozpoznáte, s výjimkou čtyřválce 320, dle zdvojených hlavních světlometů.

Baur TopCabriolet

Verzi s otevřenou střechou stavěla karosárna Baur pod označením TopCabriolet. Skládala se ze střechy typu targa a nezávislé zadní plátěné střechy. Výroba otevřeného modelu byla zahájena v roce 1978 a byl prodáván prostřednictvím prodejní sítě BMW. Na všechny modely Baur se vztahovala originální záruka BMW. Před ukončením výroby v roce 1981 bylo vyrobeno celkem 4 595 vozidel.

Čtyřválcové motory

Model 316

Model 316, jako základní model, byl v letech 1975 až 1981 vybaven motorem po kódem M10 o objemu 1,6 litru a disponoval výkonem 66 kW/89 k, rychlostí 160 km/hod a zrychlením z 0 na 100 km/h za 13,8 sekundy. V roce 1980 se objem motoru zvýšil na 1,8 litru. Označení modelu ale dále zůstalo "316". Zrychlení 0 na 100 km/h se zlepšilo na 12,5 sekundy a nejvyšší rychlost vzrostla na 163 km/h.

Model 315

Tři sta patnáctka byla před ukončením výroby základním modelem v letech 1981 až 1983 a nahradila tak původní model 316. Stala se tak ekonomickou verzí, která reagovala na druhou ropnou krizi v roce 1979. Z důvodu úspory paliva byl motor o objemu 1,6 litru vyladěn na výkon 55 kW/74 k. Z 0 na 100 km/h zrychloval za 14,8 sekundy a vyvinul maximální rychlost 154 km. BMW 315 lze od ostatních modelů E21 odlišit podle světlometů, respektive žárovek. Místo halogenových jsou použity dvojité R2. Navíc byl mnohem spartánštější než její ostatní sourozenci.

Model 318

Původní model 318 byl poháněn karburátorovým čtyřválcovým motorem. Dosahoval výkonu 72 kW/98 k, z 0 na 100 km/h za 11,9 sekund a dosahoval maximální rychlosti 165 km/h. V roce 1980 byl karburátor nahrazen vstřikováním Bosch K-Jetronic a model s novým označením 318i disponoval výkonem 77 kW/105 k, maximální rychlostí 179 km/h a zrychlením na stovku za 11,5 sekundy. Zajímavostí je, že ve Švédsku byl model 318i označen 320i a měl dvojitá světla.

Model 320

Rozpoznávacím znamením modelu 320 byly dvojité světlomety. A to i u čtyřválcové verze, které byla používána na počátku životního cyklu vozu. Motor s karburátorem, který se vyráběl v rozmezí let 1975 až 1977 měl výkon 80 kW/108 k. Zrychloval z 0 na 100 km/h za 11,2 sekundy a dosahoval rychlosti 170 km/h. Jeho verze se vstřikováním Bosch K-Jetronic nabídla 92 kW/125 k, jela maximálně 183 km/h a zrychlila z nuly na stovku za 9,9 sekundy. Tuto motorizaci si bylo možné pořídit v letech 1975 až 1982.

Šestiválcové motory

Model 320/6

Na mezinárodním autosalonu v roce 1977 ve Frankfurtu představilo BMW varianty E21 s novými šestiválcovými motory. Šestiválec s kódem M20, označovaný 320/6, dosahoval výkonu 90 kW/122 k. Řidič s ním vychutnal nejenom typický šestiválcový zvuk, ale i maximální rychlost 181 km/h a zrychlení na stovku za 10,7 s.

Model 323

Model 323i se stal po svém uvedení na trh v roce 1977 vlajkovým modelem řady E21. Po verzi M3 v té době ještě nebylo vidu ani slechu. S tou se příznivci mnichovské trojkové řady setkali až v další generaci E30 v roce 1985. Šestiválec 2,3 litru využíval vstřikování paliva Bosch K-Jetronic a díky němu byl se 105 kW/143 k nejsilnější "é dvacet jedničkou". Dosahoval rychlosti až 190 km/h a na 100 km/h zrychlil za 9,6 sekundy. Vylepšen byl brzdový systém, přičemž model 323i byl vybaven kotoučovými brzdami na všech kolech. Mezi příplatkové doplňky patřil posilovač řízení nebo 5stupňová sportovní převodovka.

Přenos výkonu mnichovského malého sedanu byl převáděn pomoci sériové čtyřstupňové manuální převodovky nebo bylo možno mít za příplatek pětistupňovou manuální nebo třístupňovou automatickou převodovku.

Výroba modelu E21 začala v červnu 1975 a skončila v prosinci 1983. Odhaduje se, že v Mnichově a v Malajsii, kde vyla E21 montována z importovaných dílů, bylo vyrobeno mezi 1 359 444 a 1 364 039 kusů vozů.