Corrado v kombajnu. Magnum Sport Kombi

07.08.2023

Corrado v kombajnu? Ne to není sranda. Ano, i o této variantě přemýšlelo vedení Volkswagenu kromě konceptu Roadster. Přípravou prototypů a potřebné dokumentace byla pověřena společnost Marold Automobil GmbH (MAG), která vyrobila dva exempláře, na základě sériové stošedesátikoňové jedna osmičce G60, v únoru a březnu 1989. Přední část vozu byla totožná se sériovým provedením, tedy vlastně až na logo MAG na mřížce chladiče. Zcela odlišná byla zadní část, kterou bychom dnešní hantýrkou mohli označit jako "shooting brake".

V plánu bylo vyrobit pro evropské zákazníky kolem 200 exemplářů, k dispozici už byla i potřebná technická dokumentace, výsledky testů z aerodynamického tunelu, konstrukční dokumentace, schválení bezpečnosti pro použití v silničním provozu od německé společnosti TÜV a dokonce i přípravky pro výrobu prototypů. Důvod proč se už dnes asi nedozvíme, ale Volkswagen se nakonec z tohoto projektu rozhodl vycouval.

Společnost Marold Automobil GmbH se snažila pro daný prototyp najít výrobce sama, což se zřejmě a asi i pochopitelně nedařilo, a tak se snažila oba prototypy s kompletní dokumentací odprodat za nějakých 3,2 milionu německých marek. Opět neúspěšně, následně se nad dvojici kombíkových Corrad po nějakou dobu slehla voda. V roce 2007 se pak nabídka těchto dvou unikátů ocitla na fóru VW Vortex, kde byl odkaz na prodej těchto unikátů na známém portálu mobile.de. Tomu neodolal John Kuitwaard, který byl viceprezidentem Corrado Club America. V tom samém roce je Kuitwaard koupil a pravděpodobně dle svého tvrzení zachránil před sešrotováním.

Tady ale ještě šťastného konce bohužel dovršeno nebylo. Protože se jednalo o prototypy, a tedy auta byla bez patřičné homologace, snažil se je do Států dostat na základě výjimky pro vozy "Show and displays". To mu bylo ale americkými úřady z důvodu nedostatečné unikátnosti exemplářů, prý "obyčejných Volkswagenů", zamítnuto.

Naštěstí měl rodinu v Nizozemí, kde byly exempláře uschovány až do doby, kdy oslavily 25. narozeniny a bylo je tak do USA možno dovézt jako klasické vozy. V tom samém roce 2014 byly prezentovány na Waterfestu20, což je největší VW a Audi setkání v Severní Americe. Zde však celý příběh nekončí. John Kuitwaard je z důvodu potřeby financování svých závodních aktivit v roce 2016 prodal společnosti Lux Sport, která je obratem nabízela po 50 000 dolarech. Jedno auto skončilo ve Spojených státech a druhé se díky fanouškovi vrátilo do Německa. V roce 2019 bylo dokonce vystaveno ve STIFTUNG AUTOMUSEUM VOLKSWAGEN ve Wolfsburgu.