Osmdesátka. První Audi, vlastně ne, po Audi Quattru druhé, které jsem v mládí zaregistroval. Výstřižek z německého motoristického časáku s jejím obrázkem jsem měl nalepený v šatní skříňce na střední škole. Konkrétně se bavím o tzv. "vajíčku", které tehdy těsně po revoluci působilo jako z jiného světa. Oblé aerodynamické tvary, velké prosklené plochy a jednoduchý design, ve kterém je síla. Auto, na které se i dnes, po neuvěřitelných třiceti letech, dá stále koukat.

Co moderní osmdesátce předcházelo

Co ale této kulaté osmdesátce předcházelo? Model 80 se na trhu ocitl již v roce 1972 a vstoupil na něj více než úspěšně. O rok později už se pyšnil titulem Auto roku 1973. Audi tedy ještě zdaleka nepatřilo do prémiového segmentu a postavilo ji hlavně proti konkurentům nižší střední třídy Opel Ascona a Ford Taunus. Líbivá karoserie od Giorgetta Giugiaria se ještě vyznačovala hranatými tvary. Na některých trzích osmdesátku mohli zákazníci potkávat pod názvem Fox. Výroba první generace se v roce 1978 zastavila na počtu 1 103 766 kusů.

Po překonání ropné krize se automobilka pustila do větší a výkonnější druhé generace. I druhá generace, která se představila v roce 1978, byla svěřena osvědčenému studiu Italdesign. Tato generace se mohla od roku 1980 pochlubit i variantou Audi 80 quattro s permanentní pohonem všech kol a výkonem 136 koní. Tohle auto, které výrazně ovlivnilo dějiny světového rally a přineslo pohon všech kol do sériové podoby bylo představeno na březnovém ženevském autosalonu. Druhá generace byla obohacena o luxusnější verzi pod názvem Audi 90, která se vyznačovala pětiválcovými motory, lehce upraveným zevnějškem a luxusnějšími prvky výbavy. V roce 1980 byla na pařížském autosalonu představeno dvoudveřové kupé s jednoduchým pojmenováním Audi Coupé. Z ní bylo odvezeno již zmíněné legendární Audi Quattro. I druhá generace osmdesátky byla velice obchodně úspěšným počinem a dočkala se 1 680 146 vyrobených kusů. Produkce byla ukončena v srpnu 1986. Audi Coupé ale vyjíždělo na svět dokonce ještě v roce 1988. Již tehdy nebyla nic dlužna sloganu "Vorsprung durch Technik" (Náskok díky technice) a vydobyla si pověst technicky zdařilého a spolehlivého automobilu.

Vajíčko na scénu

Třetí generace, někdy nazývaná dle standardů koncernu Volkswagen kódem B3, byla na evropských trzích představena v září 1986. Mezi lidmi se pro ni ujalo pojmenování vajíčko, hádejte proč? Novinka byla postavena na nové platformě a měla již mnohem méně společných prvků s Volkswagenem Passat, se kterým byla úzce spjata na začátku svého života. Celosvětově se sjednotilo pojmenování nového modelu na Audi 80/90. Pryč byly hranaté tvary, osmdesátka poutala aerodynamickým tvarem se zaoblenou přídí a klínovitou čtyřdveřovou karoserií s bohatým zasklením. Při výrobě byly použity plně pozinkované plechy, díky kterým mohlo Audi poskytovat 12letou záruku proti prorezivění.

O pohon se starala pestrá nabídka motorů. Benzínové motory s karburátorem zastupovaly čtyřválce 1.6 l 51 kW/70 k a 1.8 l ve výkonových verzích 55 kW/75 až 66 kW/90 koní. Dále byly k dispozici zážehové čtyřválce se vstřikováním 1.8 S 66 kW/90 k nebo silnější 2.0 E o výkonu 82 kW/112 koní. Vznětové motory byly zastoupeny nepřeplňovaným 1.6 l 50 kW/68 k a přeplňovanou pohonnou jednotkou 1.6 Turbodiesel o výkonu 59 kW/80 k.

Ve třetí generaci byl použit nový a revoluční bezpečnostní prvek Procon-ten. Vyznačoval se systémem skrytých ocelových lanek, které propojovaly motor a převodovku s volantem a pedály. V případě čelního nárazu motor tlačený zepředu vtahoval přes lanka volant do palubní desky a dotahoval bezpečnostní pásy, aby se eliminovalo zranění řidiče. Tato technická inovace byla takovým předchůdcem airbagu, který se naopak zrodil u Mercedesu.

Audi 90

Pětiválcové benzínové motory byly výhradně určeny pro luxusnější Audi 90. Zpočátku bylo možné zvolit desetiventilové podélně uložené pohonné jednotky 2.0 E o výkonu 85 kW/115 k nebo 2.3 E 100 kW/136k s pohonem předních kol nebo quattro. Od roku 1989 do 1991 pak byl nabízen dvacetiventilový pětiválec 2.3 20V 125 kW/170 koní. Opět mohl být kombinován s pohonem všech kol quattro nebo jen přední nápravy. Jen tak pro zajímavost, verze 20 V bez pohonu quattro byla o 120 kg lehčí.

Devadesátka, představená v květnu 1987, měla být mezistupněm k modelu Audi 100. Dalším odlišením proti osmdesátce kromě použitých motorů byly upravené nárazníky, do kterých byly vpředu vedle standardních mlhovek integrovány směrovky. Zadní lampy byly mezi sebou propojeny panelem přes celou šíři vozu, na bocích se nacházely odlišné ochranné lišty, v interiéru byly použity kvalitnější materiály a k dispozici byla bohatší výbava. Vrcholná motorizace 2.2 E byla vybavena spoilerem víka zavazadlového prostoru, hliníkovými koly, kůží obšitým volantem a předními sportovními sedačkami. Vypínatelný systém ABS byl standardem verze s pohonem všech kol quattro.

Audi Coupé a Cabriolet

V modelovém roce 1988 přišlo na svět sportovní Audi Coupé. Třídveřové kupé přebralo příď z devadesátky a vzadu dostalo zcela novou sešikmenou záď s výrazným křídlem a výrazně prosklenými zadními dveřmi. Proti sedanu bylo o něco širší, kratší a nižší. S mírným faceliftem přední části se prodávalo až do roku 1996. Původně stejně načasované uvedení elegantního kabrioletu se odsunulo až na květen 1991 a v nabídce "Cabriolet" zůstal až do roku 2000. Díky svému pozdějšímu příchodu již převzal vizáž čtvrté generace B4.

Poslední osmdesátka před modelem A4

Třetí generace si celosvětově vedla velice dobře. O tom svědčí 1 623 383 prodaných Audin. Před inženýry Audi stál nelehký úkol posunout čtvrtou generaci ještě dále. S uplynulým časem musíme uznat, že se jim to skutečně povedlo. Poslední generace osmdesátky právem zařadilo značku Audi definitivně do prémiového segmentu, kterému u středně velkých vozů v tehdejší době dominovali značky Mercedes a BMW. Audi se v té době stalo v Evropě a zejména v Německu obrovsky populární. Karoserie se lehce prodloužila, změny doznaly přední i zadní nárazníky. V čelní partii byl největší změnou gril chladiče, který v nové generaci byl z původního pevného umístění mezi světlomety integrován do přední kapoty. Tato podoba přední čísti byla použita již v roce 1990 na modelu Coupé S2 a od června 1991 na ostatních verzích Coupé. Z důvodu možnosti použití patnáctipalcových kol byly přepracovány výřezy v blatnících. V interiéru vozu byly použity ještě hodnotnější materiály. Výraznou změnou prošlo umístění palivové nádrže a zadní nápravy, díky tomu bylo možno sklápět zadní opěradla a zvýšila se tak variabilita zavazadlového prostoru.

Zatímco v Evropě se přestalo používat označení 90, v Americe se naopak zažilo pro verzi sedan. Odkazovalo se tím na předchozí luxusnější generaci Audi 90, protože v Americe byla auta nabízena s mnohem bohatší výbavou, jako byla třeba automatická převodovka, tempomat a kožený interiér.

I ve čtvrté generaci mohli zákazníci volit z širokého portfolia benzínových motorů. Původní čtyřválec 1.8 l byl nahrazen zážehovým motorem 2.0 v provedení 66 kW/90 k nebo 85 kW/115 k. Z pětiválců bylo možno sáhnout po 2.3 E 98 kW/133 koní. Navíc byly k dispozici šestiválce 2.6 o výkonu 110 kW/150 k nebo 2.8, který disponoval výkonem 128 kW/174 koní. Pro příznivce dieselů byl k dispozici dnes již kultovní přeplňovaný vznětový motor s přímým vstřikováním 1.9 TDI o výkonu 66 kW/90 koní. Všechny benzínové motory bylo možno objednat s pohonem všech kol quattro ve spojení a manuální pětistupňovou převodovkou.

Audi 80 Avant, Audi Coupé a Audi Cabriolet

K verzi sedan přibylo provedení kombi, kterému u Audi dodnes říkají Avant. Reagující na potřebu většího zavazadlového provozu ať u pro využití pro pracovní či pro volnočasové aktivity. Kromě toho bylo nadále možno objednat provedení Coupé nebo Cabriolet, které přejaly nový design přední části už během výroby předchozího modelu B3.

Sportovní provedení Audi S2
a unikát Audi RS2

Jak bylo řečeno již před chvílí, v roce 1990 přišel na svět model Audi Coupé S2. Jeho cílem bylo nahradit dřívější Audi Quattro. V roce 1993 pak došlo k pár kosmetickým změnám, jako byla třeba nová kola Avus nebo nové průhledné světlomety. Vedle verze Coupé vzniklo S2 i ve verzi Avant a v omezeném počtu 306 kusů čtyřdveřového sedanu. Audi S2 poháněl přeplňovaný pětiválec 2.2 20V o výkonu 162 kW/220 k. Později byl výkon navýšen o 10 koní. S tímto motorem tak dosahovalo Audi S2 maximální rychlosti 246 km/h a z nuly na sto dokázalo zrychlit za 5,9 sekundy. Stejné motory využívaly i sedan S2 a kombi Avant S2.

Podvozková platforma Avant S2 byla v letech 1993 až 1995 využita pro super sportovní model RS2. To bylo poprvé, kdy u Audi použily spojení magických písmen R a S. Zkratka RS pochází z německého RennSport, což jasně mluví za vše. Navíc tento model vznikl ve spolupráci s Porsche. Montáž RS2 probíhala v Porsche továrně v Zuffenhausenu. Pětiválec byl nadopována na pěkných 232 kW/316 koní a stál za maximální rychlostí 262 km/hod a zrychlením z 0 na 100 km/h za 5,4 vteřiny. Kromě 4 sedanů vznikala RS2 pouze v provedení Avant. To bylo počáteční podmínkou spolupráce ze strany Porsche, protože u verze Coupé měli obavu, že by už zasahovala do jejich portfolia. Spolupráce se sportovní značkou byla již na první pohled viditelná použitím identických kol s koly z Porsche 911 Turbo, výkonných brzd se třmeny Bremso a nápisy Porsche a vnějšími zpětnými zrcátky taktéž z Turba. Na voze jste našli i štítky Porsche na přední mřížce grilu, na pátých výklopných dveřích nebo třeba na sacím potrubí motoru. Porsche se podepsalo i na optickém vzhledu super sportovní Audiny.

Audi 80 se rozloučilo s počtem 1 090 690 prodaných kusů v roce 1996. Vlastně v podobě modelu Cabriolet až v roce 2000. Poté už nastoupilo dodnes vyráběné a dobře známé Audi A4. Ale to je jiný příběh.